Karma

Připojuji se

Hezké, ale na něco jste myslím zapomněla. Já i dcera jsme si ve stejnou dobu pořídily do bytu koťata, oba byli kocourci, nalezenci. Přetrpěly jsme jejich pubertu a začátky značkování, a dospěly k názoru, že bez kastrace se neobejdeme  - rovněž nás v tom podpořily zkušenosti jiných a články typu vašeho.(Vlastně jen samá pozitiva.) Dceřin kocour zůstal v bytě, protože prostě v bytě bydleli, náš kocour, když okusil slast večerních procházek, se začal domů vracet míň a míň a i po násilném odchycení byl schopen cenou noc si u zavřených dveří vynucovat vypuštění do divočiny :) Takže jsme to vzdali, je to kastrovaný mazel, ráno čekává na prahu na snídani, aspoň se nepouští nikam daleko, pobývá jen na zahradě - to je taky výhoda kastrace, že se drží doma. Po čase k nám přibyl další nalezenec, mourovatý kocourek, kterého jsme nechali bez kastrace a to je jiné kafe - je to šelma, stále chodí domů s nějakými šrámy, s broky v kožichu, klidně přinese domů malého zajíčka nebo živou vránu,někdy ho nevidíme doma třeba týden a u misky bije ostatní kočky, letos jsem ho viděla poprvé couvnout- to mně překvapilo velmi - před (taky nalezenou) kočkou-čerstvou matkou, co je jinak velmi submisivní, malá a plachá... Ale zpět ke kastrátovi. Dceřin kocour začal mít - prý pro kastráty poměrně běžné - potíže s močením. Když to na něj přijde, trápí se v záchůdku každých pár minut , vycedí pár kapek moči s krví, pláče u toho tak, že byste plakali s ním.. dostává různé léky, výplachy, antibiotika, ne vždy mu to ale hned pomůže, prý má kamínky či písek..Stále se mu to vrací. Je starý asi 7 let a takhle se s ním trápí celá rodina s malými přestávkami už asi dva roky, stálo to už tisíce (a ještě to stát bude) ... Náš "venkovní" kastrát, kterému říkáme Pan Kočka začal poslední dobou nápadně scházet. Hubne, má špatnou srst, před zimou mi to dělá starosti.. chuť do jídla sice má,ale šetří pohybem a chodí nahrbený a ukňouraný... Obávám se, jestli netrpí stejnými problémy, jako už zmiňovaný kocour bytový,

./. ...Obávám se, jestli netrpí stejnými problémy, jako už zmiňovaný kocour bytový,ale protože žije venku, nemám šanci to zjistit. Chci říct, že kdyby nám tehdy, kdy jsme s lehkým srdcem dávaly kocoury kastrovat, někdo barvitě popsal, kolik trápení a bolesti to zvířátko v dalších letech čeká, tak bychom si kocoury do bytu nepořizovaly a nechaly bychom je na zahradě, zjizvené a šťastné.  Ošetřovaly bychom šrámy a svrab, ale nepotýkaly bychom se s takovým dlouhodobým problémem, jako jsou neprůchodné močové cesty....

Díky za přednášku Petro. Moje holky - ségry, jsou vzorně kastrované. Dle jejich loveckému apetitu, začíná být v mém Edenu nedostatek myšánů a jiných potvor.

Zdravím Vás i čičny!

Tedy mně osobně úvaha o kastraci kocourů   nesedí... :(

 Kastrace kocoura, který není jen bytový a může chodit ven, je zločin.

Každý ten koucour rád snese pár kousanců a rvaček a rozhodně žádný z nich nevymění svůj dobrodružný kocouří život za gaučové pohodlí eunucha.

Určitě jste p.Chovanec přítel koček,když to dokážete tak pěkně vysvětlit.Já mám doma 4 kousky pohlavně napůl. Všechny kastrované.Jsou to totiž všechno nalezená koťata v poměrně žalostném stavu od lidí jako Vy,kteří by kočičce neublížili kastrací.Bohužel pak koťata nikdo nechce,tak se buď utopí,nebo někde ve vesnici vyhodí,on se jich někdo ujme.(to samé se štěňaty).Než se jich někdo ujme,tak jich dost žalostně pojde.Ale to už je potom lidské,neb je to od milovníků koček,jako jste Vy.Jenom podotýkám,oni ti kastráti skutečně stále rádi loví,i ptáčka mi občas přinesou.