Kočky byly všude. Holé i chlupaté, v kočárcích, na klínech, v náručí mužů i žen, na stolech i ve spárech posuzovatelů. A k tomu stánky s buřty a pivem, čarokrásnými kočičími vábničkami z peří a s drobnostmi na kočičí charitu, kde jsem zakoupila čtvery náušnice a velice smradlavý polštářek s kozlíkem lékařským, kvůli jehož puchu si ode mě ve vlaku domů odsedl pán v lakýrkách.
|
Fotografovala jsem pro radost. Proplétala jsem se davem a když mě zaujal rozhovor nebo kočičí kukuč stiskla jsem spoušť. Nemačkala jsem se u klícek a neprostrkovala objektiv do křehkého kočičího soukromí. Odvracela jsem se taktně, když v tom maličkém průhledném pokojíčku kočka v pidi záchodku konala svou potřebu. Ale byla jsem asi jediná.
|
Obdivovala jsem tu výstavní kvalitu srsti a tajila jsem dech, abych z těch napudrovaných princezen nezačala kýchat. |
|
S nadšením jsem sledovala nadšení. A zaujetí. A odhodlání. A naprosté ponoření se do tématu. |
A taky ten kočičí nezájem o celou tuhle cirkusárnu. |
Hledala jsem v davu alespoň trochu kočičí pohody,... |
...která na krátký, pomíjivý okamžik přicházela... |
... a v rukou posuzovatelů zase mizela. |
Sledovala jsem pyšné vystavovatele a jejich rezignované koty... |
... i majitele ponořené do láskyplného rozhovoru s šampionem. |
Poslouchala jsem rozhovory o tom, jak je nutné vyztužit ouška "takhle, jako kdybyste věšela prádlo!" |
Obdivovala jsem nejstarší kočku celé show. |
Fotografovala jsem s nadšeným souhlasem majitele... |
... i nepozorovaně. |
Všude kolem mě byly ty krásné kočičí oči. |
A nakonec jsem fotografovala fotografy. A jejich mávátkové roztleskávače. A taky velice natahované kočky. |
Tak zase příště. Na nějakém kočičím šampionátu. |