Ach jak tě miluju aneb všechno je relativní

31. 07. 2014 9:10:10
A je to tady. Naše drahá Kočka alias Polulina Permanencia opět zabodovala. Po mnohaměsíční odmlce vznikla kaluž. A kde jinde, než na úplně nové plovoucí podlaze. Lépe řečeno, v novém rohu naší nové podlahy. Zaťala jsem zuby a myla jsem a myla. Nakonec jsem tenkou linii mezi lištou a podlahou posypala jedlou sodou, aby vsákly i ty nejmenší kapičky, které vnikly do spáry.
KočkaKočkaPetra Žallmannová

Samozřejmě na to musel přijít H, který tuhle odvrácenou stránku života s kočkami naprosto nenávidí. Nemohu říct, že já bych ta nenápadně vlhká místa do žluta nějak milovala, ale snáším je se shovívavostí, jíž se obrní ti, co hodně milují. H mě asi taky miluje, protože neřval. On teda nikdy neřve, ale tuhle podlahu dělal sám, vlastníma programátorskýma rukama, a věřím, že kdybych se ho zeptala, jestli má větší citovou vazbu k těm pár prknům, nebo k naší Kočce, jistě by v tu chvíli neváhal s odpovědí. Později lakonicky poznamenal, že bych měla zavolat do firmy Česká kočka, protože tam je prý někdo, kdo s takovými věcmi umí zatočit. Ale kdyby on věděl!

To, že Kočka v okamžicích velkého psychického vypětí volí obranný manévr skunka a opatří svoji skrýš mokrým vykřičníkem, je naprosté nic ve srovnání s tím, co bývalo dřív. Flek řešíme jednou za uherský rok. Většinou v souvislosti s tím, že se násep před domem přes noc změní v kočičí variantu Stodolní a ti, co si s velkým gustem dávají přímo pod našimi okny na budku, neberou v potaz, že se uvnitř domu krčí Kocour s očima jako talíře a jen co přestanou, pustí se do Kočky, aby svému stresu ulevil. Jindy nestihnu vybrat hovňouse a Kočka přece nechodí čurat do záchodku, který je poskvrněný, to je fakt, s nímž nehnu.

Včera jsem za to mohla taky já, protože jsem nechala Kočku uprchnout nahoru a nedošlo mi, že když si dá šlofíka na posteli pro hosty, bude hned po probuzení hledat záchod. A nenajde. Ty jsou zatím jen dole. Takže šup do rohu za nově instalovaný květinový stolek a šššššššš....áááách, to je úleva. Viděla jsem ji, jak z místnosti vybíhá nějak rychleji, než je obvyklé, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Měla jsem. Aspoň jsem mohla zakrýt stopy ještě za tepla.

V dobách dávných, kdy jsme se s Kočkou teprve dohadovaly o tom, jak to tedy mezi námi bude, bývaly tyhle incidenty na denním pořádku. Zpětně nad sebou lomím rukama. Ale jak jsem to měla vědět, že záchod u vstupních dveří je pro madam moc na ráně a nemá tam dost klidu? Jak jsem měla vědět, že jí vadí silikonové stelivo a píchá ji do tlapiček? Jak jsem měla vědět, že „teď už ten záchod vážně smrdí“, když měl dekl a hlavu jsem do něj nestrkala? Jak jsem měla vědět, že řev a tahání za kůži za krkem celý problém ještě umocní, protože k diskomfortu nebohé chlupaté se přidal ještě strach vůči mně? Čumák se mi jí v tom máčet eklovalo, ale jednou jsem ji k loužičce donesla a postavila ji do toho tlapkami. Och, jak hloupá jsem byla! Kočka, která naprosto netušila, proč to sakra dělám, protože ulevit si na linu v předsíni byla už před hodinu a dávno na to zapomněla, měla najednou mokré nohy. No fuj. Nejdřív zajela pod postel a tam byla několik hodin. Asi to tam vypadalo bezpečně, takže začala chodit tam. Pod postel na koberec. Den co den jsem odhalovala nová místa. Měkká. Schovaná.

Pak nastala doba, kdy jsem se rozhodla, že než donutit Kočku, aby chápala mě a můj odpor k počurané peřině, bude snazší začít mluvit jazykem jejího kmene. A vyšlo to. A tak jsou ty ojedinělé excesy, ve srovnání s katastrofickou smrští minulosti, jen nostalgickou vzpomínkou na dávno zašlé časy, kdy jsme si s Kočkou nerozuměly.

Včerejší psanou žádost jsem přečetla, vzala na vědomí a jdu vyplnit požadavek. Nahoře bude nový hajzlík. Rohový. Přála si rohový, má ho mít.

Autor: Petra Žallmannová | čtvrtek 31.7.2014 9:10 | karma článku: 28.83 | přečteno: 1411x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Katerina Kaltsogianni

Mám hlad!

Stojím u dveří české kamarádky a ona po mě hází stopky se zbytky jahod, které jedla. Tekly mi sliny, protože jsem měla hlad. Byli jsme tak chudí, že jahody nebo pomeranč byl pro nás nedosažitelný. Ten den jsem vyspěla.

16.2.2019 v 9:06 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 163 | Diskuse

Dáša Stárková

Poslední rok cítka

Jsem asi divná, ale nijak to neprožívám, ani předtím čtyřicet. Proč taky. Vrásky ani celulitida mi nezmizí, zadek se nezmenší, prsa ne-pushupnou, roky ani kila neubudou a holt nosím brýle na blízko. Nemládnu, ale stará se necítím.

16.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 29 | Diskuse

Martina Studzinská

Vážená profese

Poslední dobou se hodně píše o tom, že školy stárnou. Průměrný věk učitele je přibližně kolem padesátky. Mladí se do školství příliš nehrnou. Není divu, jejich pracovní podmínky nejsou právě nejluxusnější. Jak tomu bývalo dřív?

15.2.2019 v 21:01 | Karma článku: 15.42 | Přečteno: 419 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Život sám to vždy zařídí nejlíp

Asi každý zažil dobu, kdy ho život více či méně drtil. Když se za tím člověk ohlédne zpět, s prožitou zkušeností, může pochopit, co mu to „drcení“ dalo.

15.2.2019 v 20:42 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 197 | Diskuse

Pavel Vrba

Zaplať, nebo se to všichni dozvědí

Dnešní den začal jako každý jiný. Tedy až do doby, kdy mi jeden známý oznámil, že se dostal do svízelné situace. Obdržel totiž informaci, že je sledovaný a pokud nezaplatí, všichni se dozvědí, choulostivé informace i intimní.

15.2.2019 v 18:50 | Karma článku: 24.20 | Přečteno: 1231 | Diskuse
Počet článků 117 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2136

Před pár lety jsem opustila teplé, lukrativní místo v kanceláři, abych mohla založit firmu Česká kočka, která se primárně zabývá poruchami chování domácích koček a na e-shopu nabízí pomůcky pro jejich nápravu. Nově také organizuji vzdělávací akce pro kočkomily. Kočkaři jsou šílení. Píšu o nich a pro ně, o sobě a svých kočkách, aby nezapomínali, že sklenice je vždycky nejméně z poloviny plná. Přidejte se k České kočce na Facebooku a kupte si časopis Kočičí planeta! :)

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz