Kočičí tetování aneb hrdost kočkomilova

3. 06. 2014 17:45:50
"Potetovaní jsou jenom feťáci a narkomani a jiný živly!" nechala se onehdy slyšet teta Olinka. Dloubla jsem loktem do H a on zas do mě. Moje první kérka je keltským motivem jednoty a dokonalosti. Tři bájné bytosti, jejichž propletená těla tvoří nepřerušený kruh věčnosti – jedna je zakousnutá do ocasu té druhé, druhá má zuby zaťaté v chvostu té třetí a třetí visí v oháňce té první. Cyklická prapodstata nekonečna symbolizující kolotání životní energie. Anebo, jak poznamenal jeden můj kolega v práci, když před mnoha lety při sportovním dnu mou tehdy zánovní ozdobu uviděl: „Ty jo, ty máš na zádech kočky v pračce!“
 Zdroj: Internet

Když jsem byla malá, znala jsem jediného potetovaného. Říkalo se mu Motýlek a stával s lahváčem před pajzlem Avion na kroměřížském náměstí. Na tváři měl vytetovaného motýlka a na předloktí malou kotvu a mořskou pannu. Rozpitá modř ústavního diletantství ujíždějící s povislou kůží jaksi za roh mě fascinovala. Proč by si někdo nechal dobrovolně píchnout jehlu pod kůži? A opakovaně!

Ale roky plynuly a přicházela překvapivá setkání s jinými kulturami a rituálním tetováním, s tetováním fascinujícím a magickým, s tetováním plným významu a sounáležitosti s tradicí. Tetování bylo víc, než jen obrázek stvořený z nudy pomocí špendlíku a propiskového inkoustu. Bylo to umění s hlubokým významem pro svého nositele, nesoucí v sobě rozhodnost a odvahu, hrdost a moc. Znamení vnitřní síly a nejužší sepětí s přírodou. A tak jsem se po letech promýšlení nechala tetovat. A ta kérka* ke mně patří tak neoddělitelně, že můj synovec Mireček se zcela neotřesitelnou logikou pravil, že “tetování se těm velkejm razítkům říká proto, že je má teta“.

Teď je všude tetovaných víc, než netetovaných. Tetování je móda. Hemží se to lebkami a růžemi, motýly, vílami a lezoucími žebry. A začíná se to hemžit i kočkami. Nejprve to byli tygři a jaguáři, lvi a panteři. A teď kočky. Kočky z filmů, ale hlavně portréty koček vlastních, karikatury i obrázky, co vypadají jako fotografie.

A pozor, tady nejde jen o módu, jde tady i o projev kočkařského sebevědomí. Ještě nedávno to bylo „takový divný“, že má člověk hodně rád kočky. Ženská přistála v kategorii „čarodějnice“ nebo „crazy cat lady“ a chlap... no tam se to tutlalo víc, než kdyby v soukromí nosil oranžovou rtěnku a síťované punčochy. Když člověk někomu říkal, že má rád kočky, činil tak až skoro omluvně a se sklopenýma očima čekal ten překvapený pohled následovaný pohrdavým ‘chmm‘ a zdviženým obočím.

Ale tomu odzvonilo. Kočky šplhají v oblibě strmě nahoru a poměr psů a koček v českých domácnostech vzrostl ve prospěch koček za posledních deset let o 30%. Lidi své kočky milují veřejně a jsou na svou náklonnost hrdí. Hrdí natolik, že si nechávají kočky tetovat. Dokonce už začínají vznikat i tetovací salóny specializované na kočky – udělají vám tam unikátní „cattoo“. Ale u portrétů to nekončí, tetují se jména koček do srdcí probodnutých šípem, portréty in memoriam koček zesnulých a kočičí verze slavných uměleckých děl.

Takže milí kočkomilové! Jestli se někdy někdo ušklíbl nad tím, že máte v práci hrnek s kočičkou nebo náušnice ve tvaru kočičích paciček, buďte k němu shovívaví. Je to jen strašně nemoderní chudák, který by šel nejspíš k zemi, kdybyste mu ukázali tu prímovou kérku vašeho chundelatého miláče, co máte přes celé rameno.

*kérka = tetování (vězeňský argot, odvozeno z romštiny)

cat1.jpg

cat12.jpg

cat14.jpg

cat16.jpg

cat18.jpg

cat2.png

cat20.jpg

cat25.jpg

cat29.jpg

cat27.jpg

cat3.jpg

cat31.jpg

cat34.jpg

cat36.jpg

cat38.jpg

cat42.jpg

cat8.jpg

cat9.jpg

Autor: Petra Žallmannová | úterý 3.6.2014 17:45 | karma článku: 32.20 | přečteno: 6188x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Karel Ábelovský

Tak na tohle, se opravdu těším celou zimu

... a když pak pomalu přichází jaro, nemohu se dočkat až rozkvetou mandloně, až začnou kvést vlčí máky, kopretiny a další drobná kvítka, jejichž všechna jména ani neznám. Pár pozdravení jara - fotoblog.

16.2.2019 v 11:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Mám hlad!

Stojím u dveří české kamarádky a ona po mě hází stopky se zbytky jahod, které jedla. Tekly mi sliny, protože jsem měla hlad. Byli jsme tak chudí, že jahody nebo pomeranč byl pro nás nedosažitelný. Ten den jsem vyspěla.

16.2.2019 v 9:06 | Karma článku: 17.55 | Přečteno: 336 | Diskuse

Dáša Stárková

Poslední rok cítka

Jsem asi divná, ale nijak to neprožívám, ani předtím čtyřicet. Proč taky. Vrásky ani celulitida mi nezmizí, zadek se nezmenší, prsa ne-pushupnou, roky ani kila neubudou a holt nosím brýle na blízko. Nemládnu, ale stará se necítím.

16.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 | Diskuse

Martina Studzinská

Vážená profese

Poslední dobou se hodně píše o tom, že školy stárnou. Průměrný věk učitele je přibližně kolem padesátky. Mladí se do školství příliš nehrnou. Není divu, jejich pracovní podmínky nejsou právě nejluxusnější. Jak tomu bývalo dřív?

15.2.2019 v 21:01 | Karma článku: 15.45 | Přečteno: 436 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Život sám to vždy zařídí nejlíp

Asi každý zažil dobu, kdy ho život více či méně drtil. Když se za tím člověk ohlédne zpět, s prožitou zkušeností, může pochopit, co mu to „drcení“ dalo.

15.2.2019 v 20:42 | Karma článku: 13.25 | Přečteno: 214 | Diskuse
Počet článků 117 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2136

Před pár lety jsem opustila teplé, lukrativní místo v kanceláři, abych mohla založit firmu Česká kočka, která se primárně zabývá poruchami chování domácích koček a na e-shopu nabízí pomůcky pro jejich nápravu. Nově také organizuji vzdělávací akce pro kočkomily. Kočkaři jsou šílení. Píšu o nich a pro ně, o sobě a svých kočkách, aby nezapomínali, že sklenice je vždycky nejméně z poloviny plná. Přidejte se k České kočce na Facebooku a kupte si časopis Kočičí planeta! :)

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz