24. května 2013
Potrefení kočkaři... jó, to my jsme
Mně bude někdo říkat, že to s těma kočkama přeháním! Dyť já jsem naprosto normální, umírněný kočkař. Kočky se zcela nekompromisně ujaly vlády nad světem a mnoho pravověrných crazy cat ladies/gentlemen mě s pohrdavým „pchhh“ klidně označí za čučkaře a břídila. Že nosím náušnice, šátky, brože, trička, ponožky a pyžama s kočkami? Cha! Prý trapné paběrkování!
Mezi skalními jsem za sraba, protože své kočky ani neoblékám. A přitom je na světě tolik krásných modelů! (Jediné, do čeho jsem se ze studijních důvodů pokusila své kočky kdy vecpat, byl postroj. Kočce byl sice na poslední dírku, ale neprotestovala. Zato Kocour, obejmut neznámými chapadly, upadl na zem a hodinu bez hnutí ležel. Když jsem vetřelce odstranila, Kocour vstal, jakoby se nechumelilo a odloudal se pryč.)
Kromě prapodivných oděvů mají kočkofilové zvrácenou touhu věšet na své kočky i objekty denní potřeby. Webovky s názvem „věci, co dávám na kočku“ začínají pomalu všednět, a tak se před nedávnem stal velkým trendem krajíc chleba s dírou ve střídě, navlečený na kočičí hlavu.
Naprostým hitem posledních dnů je však „kočičí plnovous“, u něhož je sporné, jestli má nová móda kořeny v tradici „věcí, co dávám na kočku“ nebo v černobílém světě „koček, co vypadají, jako kitler“.
Pro internetové sjížděče to nebude nic nového, když řeknu, že internetový kočko-kult nevídaně bují. Videa s kočkami jsou už několik let nejúspěšnějším shlíženým materiálem na webu a letos v květnu proběhl v Minnesotě druhý ročník festivalu kočičích internetových videí. Ta vycházejí z další tradice, staré, jako internet sám, a tou jsou LOL cats. LOL= lots of laugh (= hodně smíchu, neboli SSCS = ‘sem si cvrknul smíchy). LOL Cats jsou kočky, co vypadají srandovně a srší vtipnými bonmoty. Typickým znakem LOL Cats je špatná gramatika a spelling... kočky přece neumějí gramatiku! (Musím přiznat, že mě tenhle názor dost popuzuje, podle mě by kočky u státní maturity zahanbily kde jakého gymnazistu!).
K jedné úchylce se ale přiznám. Udělala jsem svým kočkám profily na kočičím Facebooku. Jmenuje se to United Cats a je to parádní šílenost. Na kočičí mapě spadám pořád do Brna, budu nás muset virtuálně přestěhovat. Doufám, že se tam brzo uvidíme.
Petra Žallmannová
Oholená kočka aneb na pláž jedině s pneumatikou!
Před nedávnem povstaly britské ženy. V Londýně se totiž začaly objevovat reklamní plakáty s velice vyfotoshopovanou fotografií odhaleného ženského torza a nápisem Are you beach body ready? (Připravili jste si tělo na pláž?).
Petra Žallmannová
Pruhovaný kocour káže: Nefňukat!
Nedávno mi moje kamarádka Naďa poslala foto kocoura spokojeně snícího na pohovce. Text u obrázku zněl následovně: „Na kocoura nalezeného v krabici se nemá špatně.“ Nemohu než souhlasit. Pruhovaný kocour je jedním ze čtyř koťat, která loni někdo zabalil do škatule a hodil do pole, aby je tam rozšláplo divoké prase, nebo přejel kombajn. Nebo, aby se na ně prostě zapomnělo.
Petra Žallmannová
Psí lázně
Tento týden trávím v psích lázních. Bratrův foxteriér Collinka má čtyři miminka a já je hlídám. Vlastně nikoho nehlídám, jen to tady všechno krmím a venčím. Teda, já ty miminka nekrmím, krmí si je Collinka. Kromě pejsků mám na povel i dva kocoury. Haha. Na povel. Můj napovel spočívá v tom, že mi Pan Bílek hned první večer sežral sekanou.
Petra Žallmannová
Mazlením k bohatství
Ráno vstávám a jsem Kočkou doprovázena do koupelny. Kočka vystupuje na umyvadlo a žádá čůrek. Mlaskavě si užívá ranního panáka. Opouštím koupelnu, Kočku mám v patách. Jdu si uvařit kafe a Kočka už sedí ve dřezu a drbe jazykem perlátor. Druhá dávka tekoucího osvěžení. Odcházím z kuchyně a po cestě ještě vyměním vodu ve třech miskách a jednom porcelánovém hrnku. Tohle Kočku většinou uspokojí, usadí se na okně a kapky, které jí ulpěly na bradě využívá při velkém ranním mytí.
Petra Žallmannová
Kočka mi zalehne dítě!
Jako pravověrní kočkaři jste jistě zaznamenali zprávu o toulavé kočce na Sibiři, která zachránila život opuštěnému miminu. Dítě někdo vyhodil na mráz ve škatuli. Ve škatuli. Chápete? Toulavá kočka si luxus pěkné, pevné a hlavně čisté a suché papírové krabice neužívá každý den, a tak neodolala a vlezla do ní.
Petra Žallmannová
Kočičí značka voní, hlásá, informuje
„Máte doma příliš velký pořádek.“ To je věta, kterou uslyšíte asi jen ode mě. Tedy pokud máte kočku. Nemíním dopadnout, jako „policista Čtvrtníček“, takže většinou volím kulantnější formulaci. Ale poselství je jasné „nepiglujte doma tak fanaticky, vaše kočka je z toho na nervy“.
Petra Žallmannová
Kočka uděluje červenou kartu
Dovolte, abych projevila hluboký nesouhlas. Nesouhlas se týká jednoho transparentního výstupu na dnešní karetní demonstraci v Praze. O verbalizaci hlubokého nesouhlasu mě požádala Kočka, která je velice znepokojená událostmi posledních týdnů. Konzultovala jsem téma s Kocourem i se zahradními kočkami a rozladění je všeobecné. Dovolte mi proto tlumočit podrážděné stanovisko chlupatých spoluobčanů.
Petra Žallmannová
Celosvětové závody v natahování koček - fotoblog
O kočkách a lidech. Kočky a majitelé. Kočky a posuzovatelé. Prostředí Světové výstavy v neoficiálním detailu.
Petra Žallmannová
Celosvětové závody v natahování koček
Pro ty, kterým to uniklo: o víkendu se konala největší kočkařská akce roku, Světová výstava. A tentokrát se chlupatí sjeli v Praze! Organizátoři se sice snažili akci utajit seč mohli. První plakát, který jsem viděla byl až těsně před vstupem na letňanské výstaviště. Ale i přesto se to docela rozkřiklo, protože už hodinu po oficiálním zahájení, nebylo na výstavní ploše k hnutí.
Petra Žallmannová
Ufiknout či neufiknout popáté - protikastrační šproch
Zmínili jsme celou řadu důvodů, proč kastraci svým kočkám a kocourům dopřát a probrali jsme nejčastější mýty které kastraci doprovázejí. Odpůrci kastrace však nejsou vždy jen iracionálními zajatci babských pohádek. Na každém šprochu je trochu pravdy a mnoho protiargumentů má logický základ. Je na místě, abychom jejich existenci neignorovali.
Petra Žallmannová
Ufiknout či neufiknout počtvrté - Proč je kastrace dobrý nápad
V prvních dvou dílech našeho kastračního speciálu jsme mluvili o bludo-mýtech, které často chrání kočičí a kocouří ohanbí před veterinárním zásahem. Zanechme však boje s tradicemi a pojďme se podívat na exaktní a racionální důvody pro a proti odnětí možnosti plodit. Dnes si povíme, proč ano a zítra mrkneme i na pár racionálních protiargumentů.
Petra Žallmannová
Ufiknout či neufiknout potřetí - Druhá várka kastračních mýtů
V minulém blogu jsme mluvili o prvních pěti z deseti kastračních mýtů. Teď přichází druhá polovina. Mýty 6 - 10.
Petra Žallmannová
Ufiknout či neufiknout podruhé - První várka kastračních mýtů
Minule jsme otevřeli téma kastrace koček. Myslím, že samotné slovo kastrace nepřispívá k celkové oblíbenosti daného aktu, zejména mezi pány. Ve chvíli, kdy se tématu věnuje více než letmá poznámka, začíná se většina mužských posluchačů ošívat, oči v pobledlé tváři uhýbají a v případě, že je téma diskutováno zvlášť sugestivně, je zřetelné, jak pánové podvědomě tisknou stehna k sobě. Kastrace je ověnčena množstvím mýtů. Dnes se podíváme na prvních pět z deseti nejčastějších.
Petra Žallmannová
Ufiknout či neufiknout poprvé
Jako každoročně, přišla na nás vlna srabství. Spoluobčané, jimž se kočka jednoho dne přiloudala domů s poněkud objemným břichem řeší klasické dilema. Koček je moc a co s tím uděláme? „Tak to zabij ty, to je tvoje kočka. No néé, to bych nedokázala. Víš co, Franto, dáme je do krabice a až pojedeš večer vrátit tu pilu, tak je necháš v lese nebo je hodíš do rybníka.“ Ve městech se hází nejčastěji do popelnic, z okénka jedoucího auta do škarpy u silnice, nebo se pytel převázaný motouzem pod rouškou noci spustí za plot místního útulku.
Petra Žallmannová
Ach jak tě miluju aneb všechno je relativní
A je to tady. Naše drahá Kočka alias Polulina Permanencia opět zabodovala. Po mnohaměsíční odmlce vznikla kaluž. A kde jinde, než na úplně nové plovoucí podlaze. Lépe řečeno, v novém rohu naší nové podlahy. Zaťala jsem zuby a myla jsem a myla. Nakonec jsem tenkou linii mezi lištou a podlahou posypala jedlou sodou, aby vsákly i ty nejmenší kapičky, které vnikly do spáry.
Petra Žallmannová
Stěhujete se? Vezměte si něco na uklidnění.
Právě jsme s H zprovoznili rekonstruované patro a v rámci osmělovacího a seznamovacího procesu tam občas necháme kočky „uprchnout“. Pak jsou rachtáním pamlskovníku přivolány zpět do přízemí, odměněny za návrat a dveře nahoru se zase zavřou. Stěhování musí být pozvolné a hlavně bez nervů.
Petra Žallmannová
Kočko-bedna a jak do ní aneb Polštářová metoda
Přepravka. Každý majitel kočky by měl alespoň jednou speciální kočko-škatulí disponovat. Pokud vaše domácnost disponuje větším počtem chlupatých, je vhodné rozšířit přepravkový park a nesnažit se cpát všech svých deset čtyřnožců do jediného vagónu. Pokud máte kočičky, které jedna bez druhé nedají ani ránu, nebo mámu s malými koťaty, může jim společná cesta prospět. Kočky dospělé, které spolu někdy vycházejí, jindy ne, nebo dokonce dva úhlavní prskače bych však raději do jednoho kupé nezavírala. To, co vám pak z krabice vypadne, bude připomínat rotační kulomet křížený s průmyslovým mixérem, poháněný energií kulového blesku.
Petra Žallmannová
Egyptské zamyšlení aneb je libo kočičí mumii?
Je vedro. Včely bzučí v růžovém keři, který už od loňska zvolna poráží na znak naši motykovou šopku. Kočky se rozvalují nebo bloumají pomalým houpavým krokem z místa na místo. Ovívám se složenými novinami a sním o dovolené. Asi nejsem sama, protože neúnavná reklama vysílá jména exotických destinací všemi myslitelnými kanály. Ale komu by se v tom vedru chtělo do Egypta?
Petra Žallmannová
Děti místo koček aneb Chlupatá bula vatikánská 2014
No toto! Právě jsem se dočetla, že papež František (kterému jinak držím své agnostické palce), nabádal ve svém kázání 2.6.2014 sezdané páry, aby si pořizovaly děti, nikoliv domácí zvířata. Já vím, jak to myslel. Chápu, že asi nemohl říct na plná papežská ústa, že by bylo vhodné, aby si kopec dětí pořizovali nejen ti, kteří nedumají nad tím, jak své potomstvo uživí a zda jim budou moct poskytnout odpovídající životní standard, nebudou je muset prodávat do korporátních nebo plantážních otroctví a vychovají z nich spokojené bytosti. Ale odpoutávat pozornost od nebezpečně se houpající bárky světové populace, na jejíž jedné straně se nám to rozvojově množí a na druhé civilizačně stagnuje, tím, že vyhodíme kočky a psy na mráz, to je do nebe volající.
Petra Žallmannová
Kočičí tetování aneb hrdost kočkomilova
"Potetovaní jsou jenom feťáci a narkomani a jiný živly!" nechala se onehdy slyšet teta Olinka. Dloubla jsem loktem do H a on zas do mě. Moje první kérka je keltským motivem jednoty a dokonalosti. Tři bájné bytosti, jejichž propletená těla tvoří nepřerušený kruh věčnosti – jedna je zakousnutá do ocasu té druhé, druhá má zuby zaťaté v chvostu té třetí a třetí visí v oháňce té první. Cyklická prapodstata nekonečna symbolizující kolotání životní energie. Anebo, jak poznamenal jeden můj kolega v práci, když před mnoha lety při sportovním dnu mou tehdy zánovní ozdobu uviděl: „Ty jo, ty máš na zádech kočky v pračce!“
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 117
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2267x
Před pár lety jsem opustila teplé, lukrativní místo v kanceláři, abych mohla založit firmu Česká kočka, která se primárně zabývá poruchami chování domácích koček a na e-shopu nabízí pomůcky pro jejich nápravu. Nově také organizuji vzdělávací akce pro kočkomily. Kočkaři jsou šílení. Píšu o nich a pro ně, o sobě a svých kočkách, aby nezapomínali, že sklenice je vždycky nejméně z poloviny plná. Přidejte se k České kočce na Facebooku a kupte si časopis Kočičí planeta! :)
