Petra Žallmannová
- Počet článků 117
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2267x
Petra Žallmannová
Léčba kočkou
Funím a chroptím. Přes ucpaný nos ani jinak dýchat nejde. Na hlavě mám flísovou čapku a uvažuju, jestli se mi chce na záchod už tak strašně, že se budu muset skulit z postele nebo jestli to ještě chvilku vydržím. H uvařil geniální oběd, ale vlastně ani nevím, jak chutnal, všechno se mi v puse převaluje jako kus kartónové krabice s přílohou buničité vaty. Číst nemůžu déle než 10 minut, řádky tančí a mě bolí od držení knihy ruce. Televizi ani nezapínám, ta děsivá skříňka s trubadůry by mi svým vřeštěním a blikáním vypálila díru do mozku. A tak jen tak rozmlženě koukám. Na vedlejší peřině spí Kočka. Marodí se mnou už pátý den, stejně jako Kocour. Rozdělili si bez řečí funkce.
Petra Žallmannová
Co tím myslíš, kočko? - Slovník kočičí komunikace III
Minule jsme mluvili o tom, jaké smysly řídí kočičí hlavu a tělo. Dnes se zaměříme na postavení kočičího těla. A posez. A poleh. Prostě jak si vyložit to, co si kočka myslí od krku dolů... nebo spíš dozadu. Nic není absolutní a posuzovat tělní výrazivo izolovaně bez ohledu na to, jak se kočka tváří a co „říká“ je velice ošemetné. Je to podobně zavádějící, jako známý výklad na prsou založených paží u lidí. Ne vždycky to s znamená, že s vámi daná osoba nesouhlasí. Někdy to znamená, že je to prostě pohodlný postoj.
Petra Žallmannová
Co tím myslíš, kočko? - Slovník kočičí komunikace II
Jsem tu s první částí slibovaného seriálu „Co si myslíš, kočko?“. Vzhledem k tomu, jak nelehká je pouť k porozumění našich bližních, pokusím se upozornit na několik zásadních kotomunikačních rovin. Stejně jako člověk, využívá kočka ke komunikaci s okolím všech pět oficiálních smyslů. Má taky něco navíc, ale nebudeme předbíhat.
Petra Žallmannová
Co tím myslíš, kočko? - Slovník kočičí komunikace I
Kdo z nás se snaží porozumět své kočce? Když se zeptám přímo, nikdo nevypadá zaskočen a bez okolků opáčí, že své kočce samozřejmě skvěle rozumí a chápe každou její žádost. Často si se svou kočkou vyprávíme a stačí jediný pohled, abychom věděli, co by chlupatá ráda. S rukou na srdci však potajmu doufáme, že jednoho krásného dne vyroste na kočičí hlavě malá stopka jako na rádiovce, za kterou se bude dát zatáhnout, odklopit temeno a nakouknout té potvoře do hlavy.
Petra Žallmannová
Konec kočkopsů!
Dneska se cítím velmi bojovně. Opět jsem byla tichým, nepozorovaným svědkem tramvajového rozhovoru na téma „kočka v rouše psím“. Máme doma kočku." (Kyselý pohled.) "Ale ona se chová trochu jako pes!" (Ulehčené vydechnutí.) V okamžicích setkání s "druhysty" se ze mě tajně stává opravdová "crazy cat lady", tedy militantní a nebezpečná babice, která by si pro blaho kočičího světa dala koleno vrtat, agresivní fanynka zdrobnělin ve vytahané mikině s motivem Hello Kitty, culíkem mastných vlasů pošoupnutým trochu doprava a astronomickými účty za luxusní kočičí žrádlo. Dme se ve mně vlna zamračených otazníků, proč by někdo chtěl mít doma „kočku, co se chová jako pes“.
Petra Žallmannová
Dostáváte dárky od své kočky?
„Ty jo, ty máš krásnou brož, Evi!“ „Cože??“ „No ta brož, co ji máš na šále, že je pěkná.“ „Já ale nemám žádnou...UÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!“ Na vlněné šále kamarádky Evičky je přilepený velice pěkný, ale velice vysušený a taky maličko požvýkaný skalár. Rybička z akvárka. Jak se tam asi dostala? Sama se asi na šálu nepřilepila, že ano. Tenhle kočičí extraštyk považuji za dokonalý. Kočky mají mimořádný talent k vymýšlení bizarních darů. Je to velice zdařilý způsob, jak nám neustále připomínat, kdo je tady vedoucí.
Petra Žallmannová
Kočičí dozor
Každý pátek chodíme s H do místního tenisového klubu. Hodinu tam H trápím svou neschopností držet raketu pevně v ruce, pak si dáme pivo a jdeme domů. Tyhle páteční večery miluju. Jednak jsem vděčná za jeho božskou trpělivost, s níž mi stále dokola opakuje, že když se snažím míček odehrát, měla bych se na něj i dívat, nikoliv zavírat oči a odvracet hlavu. A za druhé tam chodím provozovat catspotting.
Petra Žallmannová
Intimně s Kocourem
„Ježiš pardóón, tohle on dělá dycky, když přijde nějaká ženská!“ Omlouvá se kamarád, jehož retrívr mi právě strčil hlavu pod sukni a zapíchl čenich do švu punčocháčů. No řekněte, viděli jste někdy kočku, která by udělala takovou živočišnou necudnost?
Petra Žallmannová
Ruce pryč!
Obecně se traduje: Nehlaď kočku proti srsti. Doporučuji všem, kdo přijdou do styku s Kočkou, aby se tohoto doporučení striktně drželi. Naopak Kocour je proti srsti hlazen velice rád a velmi ochotně se převaluje tak, aby měl drbající vždy přístup k nejméně rozcuchanému místu. Po dlachnění pak pochoduje vrávoravým krokem k misce (‘Sem se tááák unavil, že se musím drobátko najíst.), zívá a vypadá rozvrkočeně jako peruánské morče.
Petra Žallmannová
Ponunat kočičku!
Taky máte doma neviditelnou kočku? Pokud na sebe chce kočka upoutat pozornost, zná tisíc způsobů, jak toho dosáhnout. Kočky sekají, shazují, skáčou, mňoukají a kvílí. Chtějí se zviditelnit a je jim jedno, jestli nám způsobí krvavý šrám na nose nebo rodinný rozvrat.
Petra Žallmannová
Co to zase žereš?
Minulou neděli večer jsme s H seděli u kuchyňského stolu. Obloženi pěti tunami prospektů a katalogů koupelnových studií a producentů vanových špuntů, probírali jsme se stovkami vodovodních kohoutků, od pozlacených kliček po zahradní pumpy a zoufali jsme si, neschopni si vybrat. Naplánovat přes noc celou novou koupelnu byl opravdu hodně ambiciózní plán našeho ambiciózního instalatéra a Kočka s Kocourem pravidelně projíždějící našimi poznámkami a rozloženými fascikly nepomohli ani našemu soustředění ani pořádku.
Petra Žallmannová
Proč kočky hovoří s lidmi aneb "abych tě lépe viděla, Karkulko".
Do poradny mi přišel zajímavý dotaz. "Proč ta moje kočka cvaká zubama, když lítají kolem lustru mouchy?" Cvakání zuby a k tomu vyluzované štěkavo-kvikotavé zvuky jsou vlastní mnoha domácím kotům, kteří za oknem sledují frekventovné ptačí krmítko nebo holuby naparující se na balkónovém zábradlí.
Petra Žallmannová
Kotě jede do Prahy!
U zámečnické dílny Zbrojovky Brno poskakují čtyři pruhovaná koťata. Pavel Zezula je pozoruje. S láskou, ale zoufale. Začalo to občasným vyhozením zbytků před dílnu. A najednou tam bydlí chlupatá rodina. Pavel Zezula čte páteční kočko-blog. A tak se díky SOS zprávě dostala malá upištěná klubíčka na Facebook České kočky. Netrvalo dlouho a slovo dalo slovo. Jedno kotě bude putovat do Prahy za Šárkou Medkovou.
Petra Žallmannová
Žízeň!
Moje kočky byly v novinách! Ve středeční příloze MF Dnes vyšel článek o fontánkách a na fotografii se nad naším luxusním keramickým pítkem sklánějí oba koti. Nádhera! Fotku si vyžádala paní redaktorka s tím, že mám dodat něco od výrobce. Drahý výrobce mi sice automaticky sdělil, že můj požadavek přijal, ale neráčil se cokoliv dodat. Jediná oficiální fota, která byla k dispozici měla příliš malé rozlišení, a tak jsem nelenila a navrhla jsem, že něco vyfotografuji sama.
Petra Žallmannová
Proč si ta kočka nehraje?
Ta naše kočka si vůbec nechce hrát. Říkají mi klienti smutně. Kočka si nehraje. Hra tomu říkáme my, protože nám přijde honění staniolové kuličky komické. Kočka trénuje na vraždu. Když nebude trénovat, hrozí, že jí budou myši a vrabci štípat na hlavě dříví.
Petra Žallmannová
Co dokáže chlup aneb nejen o alergii
„Pfááá, všude jsou chlupy!“ Odfukuje H teatrálně bílé roštíčko z klávesnice. To, že jsou chlupy všude je realita každé kočkové domácnosti. Někdy je jich víc, někdy míň. Někdy jsou vidět víc, někdy míň. Chlupy bereme jako neškodnou obtíž, jako protivnou zbytečnost. Chlupy jsou ale velice fikané. Okupují naši domácnost a než se rozkoukáme, začnou se plíživě podílet na jejím běhu.
Petra Žallmannová
Máte doma smrad?
Jednou jsem byla v létě běhat a celou dobu jsem usilovně přemýšlela, čím to je, že pořád cítím ten SMRAD. Typický kočko-močo-smrad. Doma jsem zjistila, že to bylo v čapce. Kočka ho tam asi instalovala už dost dávno, ale teplem a zpocenou hlavou se čurání v kšiltovce zase pěkně rozsmrdělo.
Petra Žallmannová
Není pták jako pták aneb politická věštba Kočky
Moje Kočka do politiky jít nechce, to už jsme si ujasnily v minulosti. Já taky ne. Takže jediné, co mi zbývá, abych se pokusila ovlivnit vývoj našeho státu, je jít k volbám. Ale koho volit? Plápolající stranu spektra odmítám z principu, takže na první křižovatce byl směr jasný. Ale pak mi nohy ztěžkly. Já nevím, koho budu volííííííííííííííííííííít!! Vyla jsem zoufale s čelem na klávesnici a s pocitem paralyzující zodpovědnosti.
Petra Žallmannová
Nesvrbí vás?
V minulém blogu jsme se bavili o tom, že Kocour prchnul. Večer strávený v divočině naší zahrady měl zajímavé následky. Co venku viděl a koho tam potkal, to se mohu jen dohadovat. Možná narazil na jednoho ze starých známých kocourů-vetřelců. Podle pravidelných hovínkových pyramid za buxusem, pod pivoňkou, u levandule a na výjezdu z garáže je totiž zřejmé, že chlupatci ze sousedství zrušili objížďku, kterou v létě vyhlásily naše kočky.
Petra Žallmannová
Odreagujme se jídlem!
“Počkej, já ti taky nahážu večeři do sudu na dešťovku a jen ti do poklopu vyříznu díru!“ poznamenal s povytaženým obočím H, když sledoval, jak se naše kočky potýkají se svým novým aktivním krmítkem.
Petra Žallmannová
Kočka mluví
“On tu někde je, že?“ H popleskává peřinu a hledá zapečeného Kocoura. „Já ho slyším, jak vrčí!“ Kocoura mám stočeného pod koleny a celá drnčím, jak chlupatec zuřivě přede. Na rozdíl od Kočky, přede Kocour opravdu mocně. Projevuje se však nejen rachotivým předením, ale je znám i svým neodbytným mňoukem. Kocourovo mňoukání zní naléhavě vyčítavým tónem a podle toho, jestli jde o volání „Jááá sééé nůůůdííím!!!“ nebo „Výýýčíííístíííí téééééén záááááchóóóód!“, má přídech stížnosti nebo alarmující paniky.
Petra Žallmannová
Když se ztratím, tak tématicky
Občas si říkám, že jsou mi ty kočky opravdu osudné. Tentokrát ani tak nejde o kočky samotné. Jde o to, že nemám orientační smysl. Na rozdíl od koček, které se zorientují kdekoliv a za jakých okolností, já se nezorientuju nikdy, a to ani s navigací TomTom (což, apropos, znamená anglicky KocourKocour – uvědomil si tohle někdy někdo?).
Petra Žallmannová
Kočky v posteli
Kočky mi nesmějí do postele! Hlásal H už od chvíle, kdy začalo v našem vztahu hrozit, že se v posteli sejdeme my dva. Dříve byla naše ložnice v patře a kočky byly separovány od postele mnoha dveřmi. I přesto se jim občas podařilo protnout hraniční linii, skočit do postele a utrousit tam několik evidenčních chlupů.
Petra Žallmannová
Pod vanou je veterinář!
„Potřebujeme ostříhat drápy.“ Jasný, zřetelný a zdánlivě jednoduchý požadavek u veterináře. Každý veterinární pracovník ale ví, že je něco jiného, když jej vysloví útlocitná panička jorkšířího štěňátka, které jí mikroskopickým škrábanečkem natrhlo silonku a když vyjde z úst kočkaři nesoucímu temně hučící přepravku.
Petra Žallmannová
Jak se správně oddávat choření
„Jak si může kočka zlomit nohu?“ – s tímto dotazem se v posledním týdnu setkávám překvapivě často. Normálně. Je sobota večer. Kočka si jen tak sedí na okně, pak se rozhodne, že okno opustí. Seskočí... a on tam stojí květináč s klívií. Tři nohy a tělo pokračují dál, ale jedna noha se rozhodne zůstat mezi terakotou a keramickým obalem.
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
